Arcizřícenina Deetiik a Utrhed

[Deetiik]

To takhle jedno páteční odpoledne,
zatímco já po práci užívám si postel,
z dálky přibíhá k nám posel,
chudák tak tak dechu popadne,
už z dálky řve polohlasem,
že na nohou jsou všechna království okolní,
že nedaleko usadili se banditi zlovolní,
buď spojenče náš, buď spasen,
ono není to jen sen,
tento jejich vzhled,
i kněze by k děsu přived,
svou známí svou agresí,
krev je rozhodně neděsí,
jejich dech cítit je na metry,
avšak jejich perly lesknou se na kilometry,
proto lord Uthred svolává své spojence,
má prý dobrý předpoklad,
že získá zlosynů poklad,
chce to však další těžkooděnce.

Já si jen oči protírám,
těžce na něj zírám,
"Jsi si jist" se ptám,
lehce zuby drkotám,
nechce se mu tomu věřit,
že má odvahu takový úkol mi svěřit,
já v pyžamu sále váhám,
zda-li veřit mohu takovýmto zprávám,
marně koukám na mé moudré rádce,
ti však jen nevěřícně koukají,
mezi sebou cosi koumají,
nakonec jeden odhodlal se,
vyjde vstříc a povídá nejasně:
"Vládče náš veliký, došli jsme k nejistému závěru,
banditi tito jsou všude hledaní za zproněvěru,
nechceme přímo prstem ukazovat,
ale lord může si z Vás pouze utahovat,
vždyť jaká je to šance,
že jen tak našel tyhle štvance."

Já ve stavu stěží bdělém,
rozmýšlím nad tímto údělem,
pak přijde dobrý nápad na ránu,
i já sahám po džbanu,
ostatně kdo mne zná ví,
že víno, to mě oživí,
lok, dva loky a pak tři,
to signál pro služebnictvo je jasný,
"doneste mu další nápoj kvasný",
a tak zkušení sluhové-bratři,
dávno již znají tento tón,
rovnou přinášejí celý demižon.

Po pár litrech vína, rozesměje me i má Pavlína,
představa perel - jak září, kouzlí mi úsměv na tváři,
posel původu prostého, neznal humorné povahy pána svého,
když to však z příběhů pochopil, vyndal cosi z kapsy a ochotně přistoupil,
pak povídá "Prosím omluvte neznalost mou, zde máte špionáž, čtyřkovou."
I tu ztichla celá místnost, ve tváři objevila se mi přísnost.
"To jsi nemohl ihned podat tento důkaz? Buď rád, že pro víno přišel jsem o svůj zbrojní průkaz!"
"Tohle jsou perly, to není kámen, jestli výpravu nestihneme, s hlavou Tvou je ámen!"
Než se posel vzpamatoval, celý zámek se již k útoku připravoval.

K útoku nevím, co bych Vám povídal,
my čekali jsme tvdou obranu,
ale chyběl jim tam velitel,
šli nám pěkně na ránu,
Řekl bych Vám jště více, ale já těším se na jitrnice, a co více, v dáli směje se na nás vinice.

[dneska]

Gratulujeme! Ocenění již byla udělena!