My Lands: Black Gem Hunting

Pomoc pane, je zle,… vtrhnuly vyděšené části jednotek do sídla pána hradu. Strniště kolem obličeje zabzučelo šustivým zvukem, jak si Cedrik promnul bradu. I vlajka na hradu ustrnula ve svém pohybu, jak současně zabručeli znervóznělí mágové. Mluvte jasně a rychle, vyzval potrhané příchozí Cedrik, unavený po celodenních bojích, nechápaje o co jde a toužící po číši vína a přítomnosti krásných dam.
Trpělivě jsme doposud sdíleli nedostatky surovin pro obě dosud neválčící strany. I přes to, jsme ctili právo a nepodniknuli útok vůči vpádům. Ten kdo kontroluje všechny zdroje – ten určuje pravidla.. A tato nepřímo stanovená pravidla , pokud vím, nikdo neporušil, odvětil Cedrik. Tak co se vlastně stalo?
Pane, na naši nejsevernější výspu zaútočil mocný vládce Michalgl. Na naše dotazy jsme se dozvěděli odpovědi, které jsou spíše záminkou. Osamělý bojovník z naší strany, nedbaje varování, získal nepatrného vítězství. Následně jsme se dostali pod tlak a Michalovi se podařilo zahnat na ústup jednotky našich přátel i malou část jednotek našeho severního království Gammaray, pár minut dříve, než dorazily posily, které by ho zničily. Napáchal nám záškodnické škody, nehodné jeho jména. Náš pán a vůdce klanu Lestr potom pomstil veškerá příkoří nevídaným způsobem vůči nějakému qaukkecci, ale teď i my jsme připraveni v jednom šiku a budeme nyní nepřítele bít hlava nehlava dnem i nocí. Příslib opory dalších klanů vůči nám je nám záštitou a proto válka byla vyhlášena. Není rozdílu mezi dnem a nocí, dokud poušť, step i les nevysají krev našich nepřátel a jen vítězství nad vojsky pod jejich fraškou jména svoboda osvobodí ostatní hráče.
Mramorová tabule uprostřed přijímací místnosti zbělela. Cedrik pochopil, že už nemůže být bělejší, a je třeba napojit ji krví, k dosažení rovnováhy dosud nepřejících sil.
Běžte domů. Připravte bratry i sestry na smrtelnou odvetu. Modlete se k mágům a předejte jim jejich sílu. Tak zazněla poslední slova, která rušil hluk kopyt, brnění a šatů tisíce poddaných spěchajících do války za svobodu otevřených vrat panství. Ztemnělo se nad královstvím freedomu. Doposud možná otevřená vrátka všech křivojazyčných vojsk svobody , stanou se vstupem vojsk kvůli nutné svobodě krutých a nelítostných. Příteli přítelem, nepříteli mého přítele, nepřítelem. Tak běžte a předejte.
Cedrik usednul do křesla. Rozhodnutí je nevratné a bude za ně trpět, to ví. Ale svoboda je něco úplně jiného než předvádí mocný klan freedom, pyšnící se svobodou ve jménu a utiskující ostatní, to je mu jasné. Zapálil si dýmku, napil se červeného vína. Bude to těžké, ale zvítězíme. Ve jménu skutečné svobody, kterou freedom nezastaví,

Napsal sluha Cedrika, jak to právě v podhradí slyšel.

dovolím si podotknout že qakkec už nebyl členem Freedom, cca dva dny před tím se rozhodnul ukončit hru a poté byl vyloučen z klanu. Těším se na pokračování

S Quakkecem je to pravda, nevěděl jsem aktuální stav.
Nic to nemění na tom, že ho Lestr sejmul a získal hafo bodíků... Což si mohl zajistit jeho minulý klan a nezajistil.. Chybka.

jeho minulý klan si to zajisti jinde neboj, hráčů je dost

stylove vyhlaseni valky, at sluha pozdravuje krale, jen tak dale

Moc krásně napsané držíme pěstičky at zvítězí ti nejlepší at žije král:)

Cedrik napsal:
mnoho zlatek Te ta pomoc stala , zletila to vi i Lola..
na strazi jste snad i v noci, i tak vam nebude pomoci
uz se na vas cely klan chysta, nastane vam dolujizda
mekci si hliedej polstar vlku, at nedojdes brzy breku.

Odpověď:
Cedriku, Cedriku,
co to máš na triku?
Kapku mléka, co ztéká z brady
Cedrik volá:"pomoc už si nevím rady!"

Výhrůžkami si musíš zvedat ego
radši bys měl stavět lego
zapomínáš na přísloví staré
že nevyplácí se podceňovat nepřítele.

Tvá slova jsou žvásty jen, prokaž činy svou odvahu
zatím je to jen tvůj sen, ale obdivujeme aspoň tu snahu.

Slunce se mnohokrát narodilo a zase odešlo.
Lolittka odešla od freedom a vstoupila s několika dalšími bývalými freedomáky do klanu dragonbones. K dnešnímu dni neexistuje nejen lolittka, ani klan dragonbones....

Konečně venku bílý sníh - dnes.. Ale co je to za začátek? Co přinese tento rok?. Zatím milosrdný sníh zakryl a smyl krev na zbytcích dosud nevybělených kostí - všech... Dříve než hodiny stačily odpočíst minutu od konce ochrany ledového šítu daného bohy tohoto našeho umělého světa, zčervenal kruh vševěda hlídaného levého spodního rohu prvním jedním vojákem nastoleným útokem míšy od Codu. A než dohasnuly vánoční svíčky, žhnulo v levém rohu sedum započatých útoků na klan přátelů. Jedna malá neopatrnost.. Legendy vypráví, že i v časech válek celosvětových nastal nepsaný klid na Vánoce .. jak vroucně jim věřit..jak je hýčkat.. Legendy.. kdo jim má věřit dnes, když masy ve jménu alláha pod tichou podporou nikým nechtěných pravidel vnikají do našich zemí a doma podřezávají krky jiné víry.....Tiše sněží dál..Sněží.. můj pes mne naštěstí volá a upřímně štěká pojď se mnou ven si hrát. Vše vypadá klidně a mírně, jen kroky neobydlenou krajinou mění pravidelnost bílé krajiny tak jak myšlenky mění mysl všeho. Co krok, otisknutý do bílého pole, to myšlenka. Co krok to nejedna otázka, nejedna nejistota i nejedno předsevzetí. Jenže nejsem v tomto ani v reálném světě sám a nemohu rozhodovat jen za sebe. Takže mírná komplikace, kdy když dbám na názor jednoho tak to skoro úplně mění názor druhého a okolí mění neoblomně vše.. Co bude zítra neví ani "bohové", co mění velice rychle náš nejen herní svět,..Proč to vlastně zveřejňuji? Hloupost? Populismus? Musím!!???
Mám přátele i mimo klan přátel, možná mám nepřátele i v mírových klanech. Do tohoto roku jsem chtěl zakopat a definitivně pohřbít tento virtuální svět, a věnovat se jen rodině a přátelům...ale nedokázal jsem to. Baví mne psát? Ne! Ale nebaví mne arogance některých klanů - COD!!! Že by?... Mám mnoho přátel i v Rusku, umím rusky od 10 ti let ,je mi už "moc" let. Moji druzi z Ruska ale nehrají hry .. mají na hrudi medaile...a ctí kód...vždy pomáhat slabším,ctít silnějšího..a nezradit přátele.
Půjdu raději zase ven do toho bílého sněhu..Jdu tam a moc nevěřím,že našim synům a dcerám se bude na světě dařit dobře. Ale snad se musím očistit..a stopa ve sněhu je pořád bílá.. Přemýšlím co s tím...Co mohu udělat, ne pro sebe..Co můžeme udělat my všichni. Asi nejde o hru, jde o pravidla - cti? slušnosti? lidskosti?

Vločka, druhá, třetí na špičku nosu letí a, mírně chladí.. Pokrývka koně voní po dvouhodinové jízdě, panoši budou mít práci vytřít hřebce do sucha, seno je jistě nachystáno..Doprovod unaveně následuje rytíře a jezdce. Z uzavřené brány hradeb se ozývá " kdo tam". Sníh hustě kryje příchozí a hradby plné lučištníků. Snad se cíl naplnil. Alchymisti i mágové se marně celé měsíce snažili zvrátit stav. V obou zámcích stastneho klanu pratel se díky mocnému a chytrému příteli ze zeleného podrostu rybníků, jezer a přehrad a díky přebytku klanu a velke klanove dohode podarilo, ze klan neprichazi o zasoby a vcas je meni na vzacne perly. Jaka marnivost.. cosi ze slizu skeble, ktera nesnasi zrnko pisku, chce se ho zbavit a obali ho "vykaly". To nelze vladcum sveta rici...Jenze cenu to "....!"ma a tak menime...
Kazdodenni prace tymu, tymu pratel, ktery stoupa v zebricku vzhuru vzdor utokum nepratel i "pratel"..
Takže "kdo tam?".. Tady klan, ktery je plny lidi ochotnych si pomoci a nastarovanych bojovat za jednotu..!!!!
No. kral utrel vousy, spokojene. V ocekavani, bude co bude ale bude po našem!!!!!. Zadarmo to ale nedame a buh (ne allah) da že to vyhrame... Nekdy ucite.

Takže kdo tam? "Přátelé"!