archer89 a Ghoul1 zbořili arcizříceninu s 21 266 ČP!
Blahopřejeme k takovému vítězství a s netrpělivostí očekáváme na jejích vyprávění!
Blahopřejeme archer89 a Ghoul1
Re: Blahopřejeme archer89 a Ghoul1
Jarní ráno posledního dne v týdnu se pomalu rozprostíralo nad říší
rytířů z Minas Tirith. V jejich pevnosti panoval klid, protože vládce
spolu se svými věrnými bojovníky si konečně dopřával chvíli zaslouženého
odpočinku a připravoval se na další den plný povinností.
Císař se svými veliteli právě dokončil poradu. Společně zhodnotili
nedávné úspěchy na bojišti a rozdali poslední rozkazy armádě i
průzkumníkům, kteří bez přestávky a s velkou pečlivostí prohledávali
vzdálené části říše i okolních území.
Když generálové postupně opustili síň, císař se zadíval z okna na ranní
obzor. V tom tichu náhle zazněl hlasitý úder na bránu. Dovnitř vpadl
udýchaný průzkumník, který se právě vrátil z noční výpravy do sousedního
císařství.
„Vaše Veličenstvo, promiňte mou netrpělivost,“ zvolal. „Přináším
naléhavou zprávu. Na jižních svazích sousedního panství, poblíž málo
prozkoumané oblasti, jsme objevili obrovskou rozvalinu. Hemží se tam
krvelačnými nestvůrami, jaké jsme v našich krajích ještě nikdy
nespatřili. A tyto bytosti střeží velké množství magických černých
perel.“
Císaře ta zpráva znepokojila, avšak nenechal na sobě znát slabost. O
takzvané „arcizřícenině“ už slyšel v dávných legendách, ale dosud ji
nikdo z jeho říše nespatřil na vlastní oči. Okamžitě proto přikázal
velitelům špehů, aby ruiny důkladně prozkoumali a zjistili přesný počet
tvorů, kteří hlídají starobylý poklad.
Bez váhání pak vyslal diplomata do sousední spojenecké říše se zprávou o
objevu a prosbou o pomoc. Vládcem této země byl mocný panovník démonů, zkušený vládce i válečník.
Žádost byla přijata velmi rychle. Spojenecký císař odpověděl, že je
připraven okamžitě zasáhnout. Jeho vojska totiž měla k ruinám nejblíže,
a tak slíbil, že vyrazí do bitvy jako první a poskytne rytířským armádám
doprovod.
Po návratu špehů se vojska konečně dala do pohybu. Armádu démonů
vedl palatin Berond a společně s ním i císařský velitel Ceasare Borgia.
Spojenecký velitel vybral pro výpravu jen ty nejodvážnější a
nejzkušenější bojovníky.
Na jižní svah dorazili oba panovníci téměř ve stejnou chvíli. Vojska se
rychle seřadila a Berond s Ceasarem Borgiou zahájili prudký a překvapivý
útok.
Brzy propukla nelítostná bitva. Spojenecké armády bojovaly statečně a
díky odhodlání svých velitelů získaly nad nepřítelem brzy výraznou
převahu. Po krátkém, ale tvrdém střetu byla monstra poražena a slavná
bitva skončila vítězstvím, na které se bude ještě dlouho vzpomínat.
Když nepřátelské síly padly, nastoupily oddíly nosičů a začaly
prohledávat rozvaliny. V ruinách objevily hromady zlata, zásoby železné
rudy, vzácné magické krystaly a především obrovské množství starodávných
černých perel. Vládci si tyto vzácné perly spravedlivě rozdělili a
vydali rozkaz k návratu.
Obě armády se poté vydaly zpět do svých císařských sídel. Ještě než
opustili bojiště, naposledy se ohlédli na trosky zničené arcizříceniny.
Panovníci cítili spokojenost i radost, protože po dlouhé době se štěstí
usmálo právě na jejich říše. Brzy se po celém okolním světě rozšířila
zpráva o tom, jak císař odvážných rytířů a velitel démonů společně
dobyli legendární arcizříceninu. Příběh o této hrdinské výpravě se
rychle roznesl po celém císařském světě a stal se novou legendou.
rytířů z Minas Tirith. V jejich pevnosti panoval klid, protože vládce
spolu se svými věrnými bojovníky si konečně dopřával chvíli zaslouženého
odpočinku a připravoval se na další den plný povinností.
Císař se svými veliteli právě dokončil poradu. Společně zhodnotili
nedávné úspěchy na bojišti a rozdali poslední rozkazy armádě i
průzkumníkům, kteří bez přestávky a s velkou pečlivostí prohledávali
vzdálené části říše i okolních území.
Když generálové postupně opustili síň, císař se zadíval z okna na ranní
obzor. V tom tichu náhle zazněl hlasitý úder na bránu. Dovnitř vpadl
udýchaný průzkumník, který se právě vrátil z noční výpravy do sousedního
císařství.
„Vaše Veličenstvo, promiňte mou netrpělivost,“ zvolal. „Přináším
naléhavou zprávu. Na jižních svazích sousedního panství, poblíž málo
prozkoumané oblasti, jsme objevili obrovskou rozvalinu. Hemží se tam
krvelačnými nestvůrami, jaké jsme v našich krajích ještě nikdy
nespatřili. A tyto bytosti střeží velké množství magických černých
perel.“
Císaře ta zpráva znepokojila, avšak nenechal na sobě znát slabost. O
takzvané „arcizřícenině“ už slyšel v dávných legendách, ale dosud ji
nikdo z jeho říše nespatřil na vlastní oči. Okamžitě proto přikázal
velitelům špehů, aby ruiny důkladně prozkoumali a zjistili přesný počet
tvorů, kteří hlídají starobylý poklad.
Bez váhání pak vyslal diplomata do sousední spojenecké říše se zprávou o
objevu a prosbou o pomoc. Vládcem této země byl mocný panovník démonů, zkušený vládce i válečník.
Žádost byla přijata velmi rychle. Spojenecký císař odpověděl, že je
připraven okamžitě zasáhnout. Jeho vojska totiž měla k ruinám nejblíže,
a tak slíbil, že vyrazí do bitvy jako první a poskytne rytířským armádám
doprovod.
Po návratu špehů se vojska konečně dala do pohybu. Armádu démonů
vedl palatin Berond a společně s ním i císařský velitel Ceasare Borgia.
Spojenecký velitel vybral pro výpravu jen ty nejodvážnější a
nejzkušenější bojovníky.
Na jižní svah dorazili oba panovníci téměř ve stejnou chvíli. Vojska se
rychle seřadila a Berond s Ceasarem Borgiou zahájili prudký a překvapivý
útok.
Brzy propukla nelítostná bitva. Spojenecké armády bojovaly statečně a
díky odhodlání svých velitelů získaly nad nepřítelem brzy výraznou
převahu. Po krátkém, ale tvrdém střetu byla monstra poražena a slavná
bitva skončila vítězstvím, na které se bude ještě dlouho vzpomínat.
Když nepřátelské síly padly, nastoupily oddíly nosičů a začaly
prohledávat rozvaliny. V ruinách objevily hromady zlata, zásoby železné
rudy, vzácné magické krystaly a především obrovské množství starodávných
černých perel. Vládci si tyto vzácné perly spravedlivě rozdělili a
vydali rozkaz k návratu.
Obě armády se poté vydaly zpět do svých císařských sídel. Ještě než
opustili bojiště, naposledy se ohlédli na trosky zničené arcizříceniny.
Panovníci cítili spokojenost i radost, protože po dlouhé době se štěstí
usmálo právě na jejich říše. Brzy se po celém okolním světě rozšířila
zpráva o tom, jak císař odvážných rytířů a velitel démonů společně
dobyli legendární arcizříceninu. Příběh o této hrdinské výpravě se
rychle roznesl po celém císařském světě a stal se novou legendou.
- Přílohy
-
- arc2.jpg (130.43 KiB) Zobrazeno 3 x
-
- arc1.jpg (132.49 KiB) Zobrazeno 3 x