Blahopřejeme 0Gondor0

[dneska]

Hráč 0Gondor0 zničil arcizříceninu s 35250 ČP!
Blahopřejeme k takovému vítězství a s netrpělivostí očekáváme na jeho vyprávění o hrdinském činu!

[0Gondor0]

Byl krásný slunečný den bez mráčku. Všichni si užívali odpolední siestu v očekávání, že je nemůže ten den už nic překvapit. Dopřávali si odpolední svačinku a popíjeli horký čaj. Mohl to být naprosto ideální den s jasnou oblohou plný sluníčka. Najednou se stalo něco, co nikdo nemohl tušit. Přišel posel se zprávou, z které mnohým zaskočila svačinky, nebo rozlili čaj. Obloha ztmavla, slunce zapadlo, což rozhodně nevěštilo dobré zprávy. V okolních lesích se náhle začaly ztrácet děti, které si zašly s hrnečkem natrhat lesní maliny. V lese začalo řádit veliké zlo, které bylo potřeba najít a vymýtit. Inu, co teď, když se všichni pomalu chystali na odpočinek a nikomu se nechtělo něco dělat? Holt je potřeba se protáhnout, nachystat a prozkoumat, co se v okolí děje. Nikomu se moc nechtělo, každý se před chvílí ládoval a teď je hejtman do služby zavolal. Pár odvážlivců se rozhodlo, že zkusí zjistit, co se v prokletém lese děje. Nepřinesly dobré zprávy, když viděli, jaké dílo zkázy za sebou zlo v lese napáchalo. Hejtman měl před sebou těžké rozhodnutí, oslovíme okolní panovníky, jestli přijdou na pomoc, nebo vymýtíme zlo sami. Poslové se vydali se zprávami do okolních zemí, ale bohužel se nikdo neodhodlal přispěchat na pomoc. Zůstali jsme v tom tedy sami. No nic, nachystáme se, napojíme koně, nabrousíme meče, promažeme brnění a zkusíme si poradit sami, nic jiného nám přeci nezbylo. Pážata nachystala zbroje a válečníci se nachystali a pomalu vyrazili zlu vstříc. Cesta byla dlouhá a úmorná. Vojsko si připadalo, jako kdyby šlo celou věčnost, přitom les byl nedaleký. Čím více se blížili, tím jim připadala chůze pomalejší. Při příchodu k černému lesu mohli všichni na vlastní oči zjistit, jak se celé okolí hemží zlem. To přece nemůže takhle zůstat, zlo musí být potlačeno. Válečníci začali tasit meče a protahovat si paže, aby byli na boj dostatečně připravení. Po krátké přípravě hejtman zavelel k výpadu a vojsko se tryskem vrhlo do černého lesa. Zlo číhalo všude, válečníci se činili a pomalu prostupovali temnou krajinou. Vypadalo to na nekonečný souboj proti zlu, jelikož různých forem zlých stvoření neubývalo. Připadali si, jako kdyby bojovali celou věčnost, přitom boj zabral ani ne dvě hodiny. Když už bylo téměř celé zlo vymýceno, zjevil se na bojišti obří démon, který povolal do boje další temné síly. Válečníci byli na pokraji sil, když najednou kněz zasáhl zasáhl obřího démona lahvičkou se svěcenou vodou. Démon se zavrávoral a než by stihl padnout na zem, tak se rozplynul. Žádné zlo nebylo ušetřeno a vše bylo vymýceno. Po prohledání bojiště najednou spatřilo malé páže odlesk ze zamaskované jeskyně. Rozhodlo se nahlédnout a spatřilo poklad nevyčíslitelné hodnoty, o který byly jistě připraveny mnohé obchodní karavany, které tímto místem nedávno cestovaly. Přivolaný hejtman užasl nad množstvím pokladu, který zde byl nashromážděn a rozhodl k jeho urychlenému odvozu do nedalekého hradu. Válečníci se domu vrátili jako hrdinové, všichni je oslavovali a na jejich počest vznikla spousta pochvalných písní. A co se stalo s pokladem? Ten je bezpečně uchován a střežen na horší časy.

[dneska]

Odměna byla vydána.